Relativní novinkou na trhu jsou zařízení, která prostřednictvím využití tepla z odpadní vody umožňují snížit energetickou náročnost budovy. Konkrétně se jedná o snížení spotřeby energie na přípravu teplé užitkové vody.
Pro běžné sprchování se používá teplá voda 37–40 °C. Z této teplé vody použijeme pro vlastní sprchování asi 5° C, to je necelých 10 %. To znamená, že 90 % energie, kterou jsme pro ohřátí vody spotřebovali, bez užitku vypouštíme do odpadní kanalizace.
Zařízení pro snížení těchto ztrát se souhrnně nazývají rekuperátory teplé odpadní vody. Rekuperátory mohou mít podobu ležatého sprchového výměníku, který se nachází bezprostředně pod sprchovým vtokem nebo můžou mít podobu svislého výměníku, umístěného na svislém odpadním potrubí vnitřního kanalizačního vedení.
Ležaté sprchové výměníky mají tu výhodu, že můžou být umístěny i v jednopodlažním domě, ale zpravidla je tento výměník možno napojit pouze na jedno zařízení, nejčastěji sprchu. Dle propočtů výrobce může být roční úspora energie až 480 kWh za podmínek, kdy se jeden člověk sprchuje jedenkrát denně po dobu cca 6 minut.
Na tato zařízení je možné čerpat podporu ze státního fondu životního prostředí. Konkrétně se jedná o 3. výzvu programu Nová zelená úsporám pro rodinné domy. O podporu v oblasti využívání tepla z odpadní vody je možno žádat v případě výstavby rodinného domu v pasivním standardu, konkrétně se jedná o podoblast podpory B.1 a B.2. Druhou možností je žádat o dotaci současně s podáním žádosti o podporu z oblasti podpory a (snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů) nebo jiným opatřením z oblasti podpory C (efektivní využití zdrojů energie). V obou těchto případech se jedná o podporu poskytovanou formou fixní dotace ve výši 5 000 Kč na jeden decentrální systém, popř. napojené odběrné místo (výtok) v případě systému centrálního. Max. však 15 000 Kč na jeden dům. Základním požadavkem na zařízení je minimální deklarovaná účinnost zpětného získávání tepla 30 %.