PASIVNÍ DŮM SE VYPLATÍ
Obecně se dá říct, že pro ČR platí to, že pasivní domy stojí přibližně o 10% více než konvenční domy splňující všechny technické normy a nařízení. Pokud je budova správně optimalizovaná, nemusí již dojít k žádnému zvýšení nákladů oproti konvenční výstavbě.
Ze zkušenosti víme, že pokud bude rodinný dům v pasivním energetickém standardu na konci dražší, než by byl dům konvenční, tak tento rozdíl v investičních nákladech bude dorovnán dotací z programu Nová zelená úsporám.
V případě dosažení vyššího pasivního standardu je možné získat dotaci až 535 tis. Kč. Vícenáklady na pořízení vyšší úrovně pasivního standardu jsou převážně nižší, než je uvedená výše dotace. Z tohoto pohledu Po získaní dotací může být rodinný dům v pasivním standardu z tohoto pohledu levnější, než dům konvenční.
Změna provozních nákladů
Koncept pasivního domu je založen na tom, aby provozní náklady na vytápění bylo co možná nejnižší. Uveďme si tedy předpokládané provozní náklady na vytápění pro různé energetické třídy (běžný , nízkoenergetický a pasivní dům). Budeme uvažovat s rodinným domem o celkové podlahové ploše 150m2 (například jednopodlažní dům Uno4 nebo patrový dům GS PASIV 22 ).
Ve všech případech uvažujeme s vytápěním pomocí tepelného čerpadla a účinností vytápění 80% (účinnost tepelné zdroje, distribuce tepla a otopných těles). U takovéhoto domu v pasivním energetickém standardu ušetříte kolem 15 000 Kč za rok oproti situaci, kdy byste si postavili běžný dům.
Vícenáklady na pořízení pasivního domu
Na mnoha případech jsem si ověřili, že vícenáklady na pořízení rodinného domu v pasivním energetickém standardu bývají přibližně stejné a někdy i nižší, než výše dotace. Na začátku tedy musíte počítat s tím, že investiční náklady budou vyšší, ale po získání dotace programu Nová zelená úsporám se Vám vícenáklady mohou plně anulovat.
Prvně si je potřeba říct, o jakou výši dotaci budete chtít žádát. Investiční vícenáklady také velice záleži na velikosti, kompaktnosti a orientaci budovy. Čím bude dům kompaktnější (ideálně dvoupodlažní kvádr) a čím bude lépe orientovaný (malé prosklené plochy na sever a velké nestíněné prosklené plochy na jih), tím budou investiční náklady nižší.
- V případě nejnižší úrovně dotace Základ (200 + 35 tis. Kč) je potřeba uvažovat pouze s instalací vzduchotechniky s rekuperací. V závislosti na velikosti objektu se cena vzduchotechniky pohybuje u rodinného domu kolem 100 - 150 tis. Kč. Také je potřeba uvažovat s kvalitnějším provedením vzduchotěsné roviny obálky budovy. Náklady na vyšší vzduchotěsnost odhadujeme na 10 - 15 tis. Kč. Celkové vícenáklady na výstavbu se budou pohybovat od 110 - 165 tis. Kč.
- U vyšší úrovně dotace Pasiv (350 + 35 tis. Kč) navíc musí být použity větší dimenze tepelné izolace. Zde se budou vícenáklady pohybovat v úrovni kolem 150 - 200 tis. Kč. V pasivních domech musí být okna s izolačním trojsklem. Toto již v současnosti uvažujeme jako standard i pro běžné domy a neměli by tak vznikat žádné vícenáklady na pořízení oken a dveří. Celkové vícenáklady potom činí 260 - 365 tis. Kč.
- U nejvyšší úrovně dotace Pasiv+ (500 + 35 tis. Kč) musíme zpravidla navíc uvažovat s instalací nějakého obnovitelného zdroje energie (fotovoltaická elektrárna, solární termické kolektory a nebo krbová kamna s teplovodním výměníkem). Zde jsou vícenáklady velice proměnné, ale lze uvažovat přibližně se 100 - 150 tis. Kč. U této nejvyšší dotace je také obvyklé uvažovat s vyššími dimenzemi tepelné izolace. Vícenáklady na tyto izolace se budou pohybovat (oproti věžnému domu) na úrovni 200 - 250 tis. Kč. Vícenáklady u této dotace budou přibližně činit 410 - 565 tis. Kč. U některých dům není nutné s instalací obnovitelných zdrojů uvažovat (typicky u velmi kompaktních domů vytápěných tepelným čerpadlem země-voda). Vícenáklady u takovéhoto domu se potom budou pohybovat od 310 - 415 tis. Kč.
Souhrn a určení návratnosti investice
Pro možnost ekonomického porovnání jednotlivých energetických tříd jsem vybrali nejlevnější způsob vytápění (tepelným čerpadlem). Z tohoto vyplývá, že pokud budete vytápět dražším způsobem (například plynovým kotle nebo elektřinou), tak výsledná prostá doba návratnosti bude kratší, než je níže uvedená. V tomto přehledu se také neuvažuje s vývojem cen energií. Předpokládá se ovšem, že cena energií bude neustále růst a tím se doba návratnosti investice zkrátí.
|
Energetický standard |
Měrná potřeba tepla na vytápění |
Investiční vícenáklady |
Provozní náklady |
Výše dotace |
Návratnost investice po odečtu dotace |
|
Běžný dům |
kolem 100 kWh/(m2.rok) |
žádné |
18 000 Kč |
žádná |
- |
|
Nízkoenergetický dům - oblast B.0 |
do 50 kWh/(m2.rok) |
110 - 165 tis. Kč |
9 000 Kč |
200 000 Kč |
do 2 let |
|
Pasivní dům - oblast B.1 |
do 20 kWh/(m2.rok) |
260 - 365 tis. Kč |
3 600 Kč |
350 000 Kč |
do 5 let |
|
Pasivní dům s obnovitelnými zdroji energie - oblast B.2 |
do 15 kWh/(m2.rok) |
410 - 565 tis. Kč |
2 700 Kč |
500 000 Kč |
do 8 let |
Z výše uvedených výsledků je patrné, že investice do pasivního domu se Vám vrátí maximálně do 8 let po započítání dotace. Pokud byste nevyužili dotaci, tak doba návratnosti u pasivního domu se bude pohybovat od 18 do 37 let.
Podobnou studii, jako je uvedená výše můžeme zpracovat konkrétně pro Váš dům v rámci energetické a ekonomické studie.