pokračování otázky: 

Spotřebu domu máme za poslední 3 roky 4,8 MWh, 5,0 MWh a poslední vyúčtování 5,2 MWh.(do budoucna se bude spotřeba určitě spíše zvyšovat) Navržená FVE má výkon 4500 Wp (orientace přesně k jihu), což zajistí určitě celkový využitelný zisk větší než 4 000 kWh/rok. Na střechu by mně vešla i FVE o výkonu 4950 kWp, kterou bych radši. (Baterie je v obou případech navržena 7,1 kWh). Otázkou je, jakým způsobem se určuje (počítá) těch 70% spotřeby v místě výroby? Zda můžu v souvislosti s naší spotřebou realizovat FVE 4950 Wp, eventuálně alespoň 4500 Wp a dosáhnout na dotaci 155 000 ,- kč v programu NZÚ?

Děkuji za Vaši odpověď, přeji pěkný den.

ODPOVĚĎ:

Program Nová zelená úsporám ukládá v rámci podoblasti C.3.7 (podpora instalace fotovoltaických systémů propojených s distribuční soustavou) celou řadu požadavků. Jedním ze zmiňovaných požadavků je minimální míra využití vyrobené elektrické energie 70% pro krytí spotřeby v místě výroby. Dále je potřeba splnit požadavek na minimální absolutní míru využitelného tisku 4 000 kWh/rok. V metodickém pokynu NZÚ pro oblast C.3. V tomto metodickém pokynu je uvedeno, že určení spotřeby elektrické energie může vycházet z potřebné energie pro úpravu vnitřního prostředí domu (vytápění, nucené větrání, strojní chlazení), přípravu teplé vody, osvětlení a k provozu běžných domácích elektrických spotřebičů (vč. jejich stand-by režimu). Z tohoto je patrné, že do výpočtu vstupují všechny elektrické spotřebiče v domácnosti.

Průběh spotřeby a výroby elektrické energie musí vycházet z výpočtového (simulačního) softwaru pro hodnocení fotovoltaických systémů. Tento výpočet musí pracovat s přiměřeně dlouhým

časovým krokem (hodinovým nebo kratším), tak aby dokázal vyhodnotit nesoudobost spotřeby elektrické energie v řešeném objektu a proměnlivost výroby elektrické energie z FV systému

během dne. Výpočtový program musí umožnit zadání typického průběhu denní spotřeby elektrické energie v hodinovém, případně kratším rozlišení.

Pro stávající objekty budou jako základní podklad ke stanovení průběhu denní spotřeby elektrické energie použity údaje z ročních vyúčtování spotřeby elektrické energie v objektu. Na základě této celkové spotřeby a vybavení objektu různými typy spotřebičů budou stanoveny předpokládané denní průběhy spotřeby v hodinovém, případně kratším rozlišení, sloužící jako vstup pro výpočet.

Možnost zhodnocení čerpání dotace 155 000 Kč bude vycházet ze zpracované spotřební a výrobní křivky a jejího vzájemného porovnání. Zpracování této analýzy je nad rámec této konzultace. Z uvedených hodnot lze předběžně usoudit, že by měl být splněn požadavek na minimální využití vyrobené energie v úrovni 70%. Z FVE elektrárny o výkonu 4,5 kWp lze očekávat výrobu kolem 4,5 MWh/rok. 70% u této hodnoty činí 3,15 MWh/rok. Vzhledem ke spotřebě elektrické energie ve Vašeho domě kolem 5,0 MWh/rok a instalace bateriového uložiště lze očekávat splnění tohoto požadavku. Je potřeba se ovšem ještě zaměřit na požadavek minimálního celkového využitelného zisku 4,0 MWh/rok. Splnění tohoto požadavku již může být s 4,5kWp fotovoltaickou elektrárnou problematické.

Poslední projekt pro dotační úroveň C.3.7, na kterém jsme pracovali, disponoval FVE elektrárnou o výkonu 5,4 kWp a bateriemi o kapacitě 9,0 kWh. Výsledné minimální parametry vždy ovšem záleží značně na odběrné křivce elektrické energie.

Dotaci na výstavbu fotovoltaické elektrárny bylo možno čerpat přes dotační program "Operační program podnikaní a inovace pro konkurenceschopnost" (dále OP PIK). Výše dotace závisela na velikosti (výkonu) fotovoltaické elektrárny a na užití vyrobené elektrické energie. Jednou z podmínek bylo využívaní vyrobené elektrické energie v rámci podniku. Tento dotační program byl ovšem minulý rok ukončen. Nyní se připravuje nový dotační program "Operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost" (dále OP TAK). Pro tento dotační titul ovšem prozatím neexistují bližší specifika a nelze tedy říct, zda byste mohl případně čerpat tuto dotaci. Doporučuji sledovat vývoj kolem tohoto dotační programu. Tento dotační program by měl mimo jiné zahrnovat podporu "energetické úspory a využívání druhotných surovin". Dále doporučuji se spojit přímo se zaštiťovatelem tohoto programu - Ministerstvem průmyslu a obchodu. Po bližším popisu Vašeho záměru Vám sdělí, zda budete moci využít tento nový dotační program.

pokračování otázky:

Chybně jsme ze shora na trámy umistili záklop z OSB desek (25mm), tak, abychom docílili pochůznosti půdy. Jak bychom měli nyní ideálně strop zateplit? Moc děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:

Daný návrh je potřeba řešit ze dvou hledisek a to z hlediska tepelného odporu konstrukce (součinitele prostupu tepla) a z hlediska tepelně-technického chování konstrukce (vlhkostní bilance, chování zabudovaného dřeva apod.).

Nyní se Vám naskýtají dvě možnosti řešení a to umístit tepelnou izolaci pod OSB záklop a nebo nad OSB záklop. Zde budou pravděpodobně hrát roli výšky podlaží. Z dotazů neznám kontext, zda jsem výškově nějak limitováni (výškou podhledu či výškou skladby nad trámy). Obecně doporučuji strop zateplit nad úroveň stropních trám. Toto řešení je výhodnější z pohledu ochrany dřevěných trámů nadměrnou vlhkostí, lepší vzduchotěsností a eliminací systémových tepelných mostů. Skladba by poté mohla vypadat následovně: stropní trámy -> OSB záklop -> parozábrana -> tepelná izolace -> protivětrná fólie.

Volba materiálu tepelné izolace bude záležet na mnoha faktorech. Obecně doporučuji použít minerální izolaci, která je difuzně otevřená a nehořlavá. Pochozí podlahu půdy můžete vyřešit prostřednictvím nosného roštu, na který umístíte prkennou podlahu s vynechanými spárami (vynechané spáry slouží pro odvod případně vlhkosti). Nosný prvek roštu lze vytvořit prostřednictvím nosných tepelně izolačních dílců. Materiál parozábrany Vám doporučuji volit jako asfaltový pás s hliníkovou vložkou s tl. cca 4,0mm.

Dimenze tepelné izolace bude záležet na vybrané tepelné izolaci (její tepelně-izolační vlastnosti), preferované energetické náročnosti budovy a dále z požadavku na energetickou náročnost budovy.

Doporučená hodnota součinitele tepla takovéto konstrukce činí Urec = 0,20W/(m2.K), resp. doporučená hodnota pro pasivní domy Upas = 0,15W/(m2.K). V případě použití běžné minerální či kamenné tepelné izolace s hodnotou součinitele tepelné vodivosti λD=0,035W/(m.K) či potřebná tloušťka pro docílení těchto parametrů 200mm resp. 280mm. Tloušťka izolace může být dále upravena dle výstupů průkazu energetické náročnosti budovy.

pokračování otázky:

Plus bychom chtěli podlahové vytápění pravděpodobně elektrické. Nabídli nám ale buď tepelné čerpadlo, plyn nebo fotovoltaiku. Umístění domu je na kopci v podstatě s celodenním sluncem, když to počasí dovolí. Také to, že elektřina jako taková zdražuje nás poměrně trápí. Prosíme tedy o radu, která z variant by se nám vyplatila. V domě budeme žít ve dvou.
Děkuji

ODPOVĚĎ:

Návrh vhodného technického systému vytápění a ohřevu vody ovlivňuje spoustu faktorů, o kterých teď bohužel nemám informace, přesto se ale pokusím Vám odpovědět na Váš dotaz. Novostavba o užitné ploše 78,7m2 bude mít malou tepelnou ztrátu objektu a malé roční náklady na provoz. Z tohoto důvodu doporučují volit technologii s nižšími pořizovacími náklady, což mohou být právě zmíněné elektrické přímotopy a elektrické podlahové vytápění. Musím ale upozornit, že i když budete vytápění přímotopy doplňovat krbem, nemusíte splňovat legislativní požadavky na neobnovitelnou primární energii, zvlášť, pokud budete uvažovat o ohřevu teplé vody elektřinou. V takovém případě je třeba technologii doplnit o zařízení využívající obnovitelný zdroj energie jako např. fotovoltaické panely. Pro malý dům nemusí být náklady na pořízení FVE panelů vysoké a investice se Vám mohou brzy vrátit, obzvlášť, pokud budete přebytky užívat k ohřevu teplé vody. Tepelné čerpadlo i plynový kondenzační kotel vyžaduje, mimo pořizovací náklady na zdroj, i náklady na vybudování otopné soustavy. U tepelného čerpadla musíte uvažovat s tím, že vydává hluk a instalovat jej tak, aby nerušil Vás nebo Vaše sousedy. U plynového kondenzačního kotle se náklady zvyšují o vybudování kouřovodu a plynové přípojky. Pro kalkulaci návratnosti různých technologických systémů doporučuji nechat provést podrobnou studii, která zohlední tepelnětechnické vlastnosti domu, vlastnosti a účinnosti zdrojů, způsob užívání a pořizovací i provozní náklady.

pokračování otázky:

El.energie je účtovaná měsíčně. (E.on)Vodu ohřívám plynem, topení plynové, klimatisaci nemám. Pouze v letních měsících (asi půl roku) mi běží čerpadlo v bazénu (0,33kWh), denně kolem 10 hodin. Tarif mám u E.onu Klasik Trend, vysoký tarif 4,37 kč bez dph.
Potřeboval bych vědět, kolik el.energie spotřebuji denně či měsíčně pro svou vlastní spotřebu. Aplikace v mob.tel.(SEMS portal)je nic neříkající. Na dotaz elektrikáři, který mi dělal el.rozvod FVE, jsem dostal odpověď, že to nelze zjistit. Z technické dokumentace jsem vyčetl, že je předpoklad asi 40% úspory spotřebované el.energie. Měsíční vyúčtování el.energie (E.on) tomuto předpokladu vůbec nesvědčí. Měsíčně platím stejně či snad i více, než před instalací FVE. Bylo mi řečeno, že hlavní problém je v tom, že střídač je 1f, rozvod v domě 3f. Myslel jsem, že energie z FVE jde na nejvíce zatíženou fázi, v době beze svitu pak z baterií, např.v noci lednice, mrazáky popř.myčka, pračka. Ale realita je zcela jiná, účty jsou jakoby beze změn, stále vysoké, i když měsíčně vyrobím v letních měsících více energie, než mám spotřebu. Samozřejmě chápu, že že větší část účtů za energii tvoří transfer, stálé platby a OZE.
Je možné tento stav nějak změnit, např.Wattrouterem, či jinak?? Investice po dotaci 190.000 Kč mi nyní připadá poněkud zbytečná, zřejmě dotuji E.on.
Děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,
děkujeme za váš dotaz.

Protože váš dotaz obsahuje více otázek vezmu to postupně.
1) Vzhledem k tomu, že máte nainstalovanou 1f fotovoltaický systém (dále jen FVE), můžete energii z FVE využívat pouze na jedné fázi. Bohužel to nefunguje tak, že by si FVE volila do které fáze bude dodávat. 1f FVE je pevně napojena na jednu vybranou fázi a do té dodává energii z panelů a také jen spotřebiče na této fázi mohou využívat baterie.
Proto je vždy nutné dobře zvolit na jakou fázi se FVE připojí, popř. je nutné v domovním rozvaděči upravit spotřebiče tak, aby na té fázi, kde je napojena FVE byly spotřebiče, které FVE dokáží nejlépe využít. Např. lednička, pračka, sušička, myčka, atd. Vzhledem k tomu, že FVE s baterií dokáže fungovat i při výpadku distribuční sítě, je vhodné aby na této fázi byly i spotřebiče potřebné pro nouzový chod domácnosti.

2) Sledování spotřeby energie z FVE
V aplikaci Sems portal lze vyčíst, kolik procent výroby z FVE využíváte a kolik vám utíká do distribuční sítě. Tuto hodnotu bych označil za informativní, ale jako prvotní pohled vám poslouží. Další možností jak zjistit kolik energie z FVE využijete a kolik vám utíká do distribuční sítě je elektroměr v elektroměrovém rozvaděči (obvykle na hranici pozemku). Při oficiálním připojení FVE ze strany distribuce vám technik vyměnil elektroměr. Tento nový elektroměr měří elektřinu dodanou do objektu, ale zároveň elektřinu dodanou do distribuční sítě. Pokud to nedokážete vyčíst z elektroměru sám, lze se obrátit na distributora, který tyto údaje určitě má.

3) Pokud tedy budete vědět, kolik elektřiny Vám utíká, lze podniknout další kroky. Např. pokud FVE vyrobí 10kWh a z toho 5kWh uteče do distribuční sítě, není to ideální.
V takovém případě bych se snažil v domovním rozvaděči přeskupit spotřebiče tak, aby jste lépe dokázal využívat FVE pro vlastní spotřebu v domě. Zároveň je potřeba se naučit s FVE fungovat, tj. FVE vyrábí, naprogramuji myčku, sušičku, atd. aby běžela při výrobě elektřiny.
Zároveň je také na zvážení, zda nezvětšit kapacitu baterie. Tím získáte větší prostor pro ukládání energie a zmenšíte přetoky do distribuční sítě.

4) Z hlediska úspory s FVE je potřeba porovnávat správné parametry. Nelze porovnávat pouze cenu, kterou jste platit před instalací FVE a po instalaci. Podívejte se na celkovou spotřebu, např. kWh. V průběhu času mohl dojít k navýšení ceny, takže přestože máte díky FVE nižší spotřebu můžete platit více.

5) Je potřeba si uvědomit, že pokud máte domovní spotřebu elektřiny rozloženou rovnoměrně do všech 3 domovních fází (správně by jste to měl mít) a FVE máte napojenou pouze na 1 fázi, tak dokážete ušetřit maximálně 1/3 elektřiny. Většinou ani tu 1 fázi nedokážete pokrýt 100% z FVE a dochází k odběrům z distribuční sítě i na té fázi, kde máte napojenou FVE (jedná se především při větších odběrech).

6) Myslím si, že instalace wattrouteru ve vašem případě nebude ekonomicky zajímavá cesta.

Dobrý den,
pokud se jedná o rodinný dům u kterého byla žádost o vydání stavebního povolení (resp. ohlášení) stavby podána před. 1. 7. 2007, pak máte možnost žádat o dotaci v programu Nová zelená úsporám. Je to program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí Č. Program podporuje snižování energetické náročnosti obytných budov (komplexní nebo dílčí zateplení), výstavbu či nákup domů s velmi nízkou energetickou náročností, environmentálně šetrné a efektivní využití zdrojů energie a obnovitelné zdroje energie (OZE). Výše dotace se odvíjí od míry provedených opatření. Ve vašem případě zateplení fasády, střechy, podlahy a výměna oken lze dotavat. Je třeba splnit určité požadavky, které Vám stanový energetický specialista v energetickém posudku.

pokračování dotazu:

......  střecha zateplení 30 cm miner. vata; podlaha 1. NP zateplení 15 - 20 cm EPS; základy obvod zateplení 15 cm XPS; okna plast Uw = 0,7 W/m2K; trojskla Ug = 0,5 W/m2K. Orientace obytných místností V - Z (povaha pozemku nedovoluje natočení budovy).
Od září 2020 začala platit přísnější norma ohledně podmínek splnění koncepce vytápění a ohřevu TUV. Prosím o názor, jak v současnosti řešit způsob vytápění bytů (v nových projektovaných stavbách), aby bylo cenově dostupné a současně splňovalo stále se zpřísňující podmínky právních přepisů. Záměr je využití podlahového elektrického vytápění (plyn není možný); pro přípravu TUV se nabízí hybridní bojler LYDOS HYBRID ARISTON, který je vybaven tepelným čerpadlem. Pokud se k vytápění elektrickou energií přidá do bytů klimatizace plnící funkci tepelného čerpadla vzduch-vzduch, splní normy pro vydání stavebního povolení? Děkuji

ODPOVĚĎ

Dobrý den,
tepelné čerpadlo pro vytápění i hybridní bojler s tepelným čerpadlem bude snižovat primární energii oproti použítí zdrojů "pouze" na elekřinu, ale i tak se jedná o zdroje využívající elektrické energie. Zda splníte požadavek normy bude záležet na poměru vytápění tepelným čerpadlem a podlahovým vytápěním a na obálce budovy. Lze řící, že normové požadavky v uvedeném případě splnit můžete, ale pro konkrétní hodnoty doporučujeme zpracovat PENB. V případě, že požadavky splněné nebudou, lze elektrickou energii pokrýt návrhem FVE panelů.

pokračování dotazu:

........ Zároveň se v bytě nachází rekuperační jednotka. Před pár dny mi majitelé oznámili, že jim přišlo vyúčtování za elektřinu 23 tisíc Kč za 8 měsíců mého pobytu v bytě. Spotřeba od srpna do prosince byla něco kolem 400 kWh. Ovšem od ledna do dubna je to údajně 4700 kWh. Každý, s kým jsem to konzultovala mi říkal, že je to nereálné a že někde musí být chyba. Zároveň se snažím dopátrat čím by to tak mohlo být (vařím párkrát do týdne, světla zhasínám, nabíjím notebook a telefon a to je asi tak vše, co tady dělám). Myslíte si, že by to mohlo být tím podlahovým topením? Případně zda s tím podlahovým topením nemůže být nějaký problém? Většinu času jsem tu měla nastaveno 24 stupňů a podlaha se mi nezdála, že by nějak extra hřála, když jsem po ní chodila. Nevím tedy teď jak odhalit problém a zamezit tomu, aby další vyúčtování vypadalo podobně. Budu velice ráda za jakékoli rady. Hezký den.

ODPOVĚĎ:

Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz. Určitě jste na správném místě. Bez doplňujících údajů ohledně velikosti bytu, poloze v rámci bytového domu a informací ohledně tepelně-technické kvalitě obálky budovy (jedná se o novostavbu, o původní zástavbu před nebo po rekonstrukci?) je těžké korektně odpovědět na Vaše dotazy.

Obecně lze konstatovat, že tato zima byla po dlouhé době značně chladná a dlouhá. Toto se samozřejmě všude projevilo ve zvýšení spotřeby tepelné energie (ve Vašem případě rovnou elektrické energie) na vytápění a tím i na nákladech na vytápění. Náklady na elektrickou energii 23 tis. Kč za 8 měsíců (včetně zimy) mi nepřijdou na první pohled přehnané vzhledem k drahému elektrickém vytápění a tuhé zimě. Také nastavená interiérová teplota +24°C je značně vysoká. Návrhová vnitřní teplota obytných místností bývá 20 - 22°C (kromě koupelen). Každý °C navíc představuje zásadní zvýšení spotřeby tepelné energie na vytápění. Obecně lze předpokládat, že každý stupeň navíc představuje zvýšení spotřeby tepelné energie o 5 - 7%.

Například výpočtová spotřeba elektrické energie na vytápění u domu (novostavba rodinného domu o výměře 45m2) s elektrickým vytápění, elektrickým ohřevem teplé vody a se vzduchotechnikou s rekuperací činí cca 4,2MWh/rok. Reálná spotřeba bývá obvykle nižší, než spotřeba vypočtená. Celková výpočtová spotřeba na vytápění, ohřev teplé vody, osvětlení a rekuperaci lze odhadnout na 5,5MWh/rok.

U bytu lze očekávat dále spotřebu nižší než u rodinného domu(záleží na kvalitě obálky budovy a na poloze budovy v rámci bytového domu - byt rohový, pod střechou, nad suterénem, středový atd.). Výpočtovou spotřebu elektrické energie o bytu (výměra cca 40m2) v novostavbě bych odhadoval na 3,5MWh/rok (při návrhové teplotě +20°C). Reálnou spotřebu energie na vytápění bych potom odhadoval na něco méně. Ve Vašem případě jste ovšem vytápěla na +24°C - zvýšení spotřeby energie o cca 24%. Efekt více "krytého" bytu vs. "nekrytého" rodinného domu se může vlivem vyšší teploty vyrušit. Dále je potřeba počítat se spotřebou elektrické energie na provoz samotné vzduchotechniky (cca 200kWh/rok), osvětlení (cca 100kWh/rok), ohřevu teplé vody (typicky 1,0MWh/rok) a ostatní elektroniky (typicky kolem 2,0 - 3,5MWh/rok). Celkovou očekávanou spotřebu elektrické energie u bytu s elektrickým vytápění, ohřevem teplé vody a s rekuperací bych odhadoval na něco kolem 6,0MWh/rok. Při ceně elektrické energie 4,5Kč/kWh by to odpovídalo celoročnímu nákladům 27 tis. Kč.

Vámi uváděné náklady ve výši 23 tis. Kč dle výše uvedeného mi přijdou jako korektní a značně se shodují s orientačním výpočtem. Je potřeba si uvědomit, že elektrické vytápění je co se týče provozních nákladů nejdražší způsob vytápění. V případě vytápění plynem lze očekávat cca třetinové náklady a v případě vytápění tepelným čerpadlem lze očekávat i čtvrtinové náklady (dle účinnosti tepelného čerpadla - topného fakturou COP).